česky | English | Deutsch

Vítejte

na oficiálních webových stránkách města Karolinky

Úřední deska

E-deska

Zveřejňování dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

Dotace nebo návratné finanční výpomoci (dle zákona č. 250/2000 Sb.)

Obecně závazné vyhlášky a nařízení města Karolinky

Usnesení z jednání rady a zastupitestva 2018 - 2022

Usnesení z jednání rady a zastupitelstva 2014 - 2018

Usnesení z jednání rady a zastupitelstva 2010 - 2014

Usnesení z jednání rady a zastupitelstva 2006 - 2010

Městský zpravodaj

Povinně zveřejňované informace dle zákona č. 106/1999 Sb.

Informační povinnost správce daně

Informace k ochraně osobních údajů - GDPR

Aktuální záměry projektů

Zrealizované záměry města

VOLBY

Dotazníkové šetření pro město Karolinka

Územní plán Karolinka

- změna č. 1A a úplné znění

Digitální povodňový plán

Plán připravenosti města Karolinka - analýza rizik

Partneři

Papradno	Bytča	Púchov

Vysoká nad Kysucou

Odkazy

Historie

Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, tvořenou hřebenem Javorníků, dosud nebyl osídlen. Při jeho hospodářském využívání se vsetínští občas střetávali s poddanými a majiteli sousedního panství Povážská Bystrica. Na obou stranách v těchto sporech bývali i mrtví. Podmínky pro osídlování tohoto úseku moravsko - uherského pohraničí byly příznivější až v polovině 17. století, kdy zde vznikly nové vsi Zděchov, Halenkov a Nová dědina.

Z hlediska historie Karolinky má zásadní význam posledně jmenovaná ves. Nová dědina vznikla roku 1649 a podle jména manželky zakladatele, tehdejšího majitele vsetínského panství, byla nazývána také Rozínkov, později Hrozenkov. Od začátku 19. století se jmenuje Nový Hrozenkov.

V roce 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3188 obyvatel a obec měla téměř čistě zemědělský charakter. V celkovém počtu 409 domů bylo 679 bytových stran, z nichž 674 se živilo zemědělstvím, 2 řemeslem a 3 veřejným úřadem. Obyvatelé Nového Hrozenkova v uvedeném roce chovali 74 koní, 226 volů, 762 krav, 200 telat a jalovic, 400 vepřů a 2069 ovcí.

Pohled na pilu Foresta a Karolininu huť Celkový pohled na sklárnu

V letech 1861-62 nechal postavit na východním okraji Nového Hrozenkova podnikatel Salomon Reich sklárnu, nazývanou Karolinina huť. Hlavním odbytištěm výrobků z huti - broušeného skla a cylindrů na petrolejové lampy - byla Vídeň a oblast Haliče. Součástí sklárny byla také pila na pravém břehu Bečvy v místech nynější mateřské školy. Výstavba závodu brzy podnítila další stavební činnost v jejím okolí a vznik nových živností. Prosperující huť byla motorem industrializace a růstu životní úrovně v celém mikroregionu zejména v období do světové hospodářské krize, jejíž citelné následky byly překonávány po dlouhou dobu. Celkem logicky byla proto nová místní část obce Nový Hrozenkov pojmenovaná po sklárně - Karolinina Huť.

Karolinina huť
Vyobrazení Karolininy huti na ceníku z roku 1863

Docházelo zde sice k rychlému rozvoji, avšak ještě na počátku 20. století nebylo místo příliš známé. Například ve „Vlastivědě Moravské" z roku 1909 končí sedm stran textu a fotografií věnovaných obci Nový Hrozenkov odstavcem:

Asi 2 km od Hrozénkova na silnici ke Karlovicům je skelná huť Šal. Reicha, v níž se pěkné vyrábí sklo. Dělníci obývají ve slušných a čistých domcích. Škola zřízena tam r. 1877 a vydržována Šal. Reichem, ale nicméně s týmiž právy , jako jiné (veřejné) školy. Nyní jest trojtřídní se 214 žáky.

Orságův dřevěný hostinec v roce 1915 Kuřácká idyla na zápraží u Orságů-Bitalovských

Situace po druhé světové válce přející radikálním změnám využili občané průmyslové východní části Nového Hrozenkova k prosazení rozdělení obce. Vznikla tak 1. ledna 1949 samostatná Karolinina Huť, která byla zanedlouho - 21. června 1951 - přejmenována na obec Karolinka.